středa 13. června 2012

Karel Čapek - Hordubal

Víte, možná je to klasický a téměř banální příběh, ale s přihlédnutím k Hordubalovu dobrému nitru, jisté křehkosti a jeho myšlenkám, které jsme částečně poznali a částečně ne, k mnohému nevyřčenému a konečně spisovatelskému umu pana Čapka se tento příběh rozvíjí a jedná se přece jen o mnohem víc. Mám ráda knihy, kde není řečeno vše a u kterých se musí myslet, ale přesto se čtou tak lehce, takže dílo hodnotím pozitivně.


3*







pátek 25. května 2012

Kafe, pes a Ukrajina

Historicky první deníčkový záznam!


Sotva měsíc jsem nebyla nakupovat a už mám pocit, že potřebuju NUTNĚ obnovit šatník, protože mi v něm chybí šaty, něco lehkého přes, legíny a boty (yeh, úpně to vidím!) a trenčkot. Těch jsem si vyzkoušela už několik a žádný nebyl ten pravý.
Od útraty pracně nabytých peněz mě nicméně odrazuje jedna věc, a tou jsou výdaje na úplně jiných místech. Protože radši strávím v jazykovce měsíc v šedých kalhotech a jednom z desítek triček, topů či halenek, než bych okouzlovala osazenstvo v nových hadrech, ale o dva týdny méně.

Včera jsem byla s rodinkou na kávě, pročetla jsem si nabídku a umínila si příště zkusit mokačíno. Vedle nás seděli lidé s krásným světle hnědým ohařovitým pesanem s příliš dlouhými drápky. Přistihla jsem se při myšlence na to, jak ráda bych sama zas nějakého psího kámoše měla. Jenže... JENŽE. Nemám stabilní budoucnost, sem tam cestuju a plánuju se tomu věnovat mnohem víc, jen obtížně bych mu zajišťovala hlídání, pozornost a dostatek péče, kterou by potřeboval. A tak zůstane jen při snech...

Kamarád jede po zkouškovém na dva týdny do Rumunska a na Ukrajinu. Neskutečně mu závidím. Karpaty mě nejen kvůli Drákulovi lákají už dlouho, Ukrajina po zhlédnutí jistého filmu a různých dokumentů ještě víc. Strašně by mě zajímalo, jací tam lidi doopravdy jsou, protože s těmi, co přišli sem, se to asi moc srovnávat nedá. Fascinuje mě jejich architektura a použití barev. Fascinuje mě odlišná kultura, jako u tolika jiných zemí, a chtěla bych ji poznat. A možná je to morbidní, ale neskutečně mě bere Černobyl a osud Pripjati.

...a mimochodem, už jsem se zmiňovala, že opravdu nesnáším pavouky..?
Tak před chvílí jsem jednoho jedince střední velikosti nabrala do dostatečně velké sklenice, přiklopila deskami a statečně vynesla z okna ven. Super placák! ...jen pro tu sklenici si budu muset dojít ráno, až bude světlo.


Trochu uvažuju o tom, že vypustím dvojitý letní kurz francouzštiny 2013 a pojedu do Oxfordu, Edinburghu nebo Dublinu.
Hodlám si do konce května najít brigádu a začít s autoškolou.
Možná se budou hodit i nafukovací dny.


A nyní je čas oficiálně poděkovat svým dvěma novým followerkám, že mě sledují! ;) ♥
Tady je video pro vás.


INXS - Disappear

středa 23. května 2012

Day 30 – Whatever tickles your fancy

Ahh... To už se dá určitě celkem snadno z předchozích odpovědí vystopovat.

...I did it, yeah!

úterý 22. května 2012

Day 29 – In this past month, what have you learned

  • zjistila jsem, že potřebuju držet některé emoce pod kontrolou
  • že pokud něco ve svém životě radikálně nezměním, tak ta změna, kterou očekávám, nikdy nepřijde
  • mírný pokrok v angličtině
  • můj vkus ohledně mužů je mnohem šílenější, než jsem doufala - protože posedlost Aličkou Cooper je v podstatě nevinné poblouznění způsobené především tou tunou make-upu, excentričností, úchylností a jeho pohyby, ale co má k čertu znamenat ten Sean Penn coby Cheyenne v This Must Be The Place..?!

Day 28 – A YouTube video


Když já ho vážně děsně žeru. On je tak sexy!

Day 27 – Your favorite internet friend

Mám spíše oblíbené stránky a blogy. Nazývat internetové známé hned přáteli je trochu silné kafe :)

pondělí 21. května 2012

Day 26 – Your favorite memory

  • Prakticky všechny koncerty, kterých jsem se účastnila.
  • Autorské čtení J. H. Krchovského. Drobný objev, který jsem ještě před ním učinila. Koller, kterého jsem tam potkala (a tentokrát se na mě FAKT podíval), a jak si o tom všichni vzrušeně šuškali.
  • Všechny ty krásné chvíle s J. P.
  • Páteční večery, které jsem trávila procházkami po Václaváku a představovala si, kterak kráčím středem pařížského bulváru.
  • Vzpomínky na to, jak mi přítel daroval ty nejmilejší a nejoriginálnější dárky, které jsem kdy dostala - pásek a Sacher.
  • Rakousko. Někdy jsou to vzpomínky až bolestné.
  • Paříž.
  • Jednička z matiky a vyznamenání.

Day 25 – What I would find in your bag

Jsem ten typ, který před nějakou dobou odložil batohy a tahá s sebou všude výlučně kabelky. Nezávisle na jejich velikosti, barvě či tvaru uvnitř najdu vždy následující..:

iPod, přezdívaný familiérně též ichpod, Milášek nebo Steve, symbolicky tak pojmenován proto, že přišel do mé Apple rodinky jako první a má tudíž mezi ostatními trochu výjimečné místo. Tak či jinak, bez hudby zkrátka nedám ani ránu.

Jahodovo smetanové bonbony, které mi poslední dobou navozují téměř závislost.

Knihu pro případy, kdy nastávají výjimečné chvíle, kdy mi hudba nepřináší patřičné uspokojení. A nebo, když jsem do nějakého kousku zažraná natolik, že se nedokážu odtrhnout ani tam, kde se jindy nesoustředím či nedisponuji dostatkem času. Aktuálně je to Pán prstenů.

EDT od Manga, která voní po ostružinách, a ačkoli má ve složení třeba lesní jahody či ananas, ostružinu v ní nenajdete.

Valetol s krycím názvem Valík, který mě zbaví bolesti vždy a definitivně, pročež zaujímá stupínek na místě důležitosti a pocit zoufalosti v případě absence srovnatelný s iPodem.

Balzám, který barví rty jemně do červena a k tomu sladce voní.



A co máte při sobě vy? Bez čeho se neobejdete?

Day 24 – Your fear(s)

  • Nemoci a smrt mých blízkých. Paradoxem je, že nemám nejmenší strach ze smrti vlastní, ačkoli možná jen proto, že jsem mladá a zdá se mi to daleko.
  • Že nejsem dost chytrá. Toho možná úplně nejvíc.
  • Že se nesplní mé plány, představy a sny.
  • Pavouci. Jakože opravdu hodně.
  • Klauni.

Day 23 – Something you crave for a lot

  • Aby byl začátek léta a já ho mohla trávit v některé z učeben IFP.
  • Umět dokonale francouzsky.
  • Bez problémů se domluvit a perfektně rozumět anglicky.
  • Procestovat svět.
  • Mít kočku.
  • Žít ve Francii, mít spoustu přátel a být šťastná.
  • Najít smysl života, zjistit, to opravdu chci.

Day 22 – What makes you different from everyone else

Heheh... V českém prostředí každopádně skutečnost, že jsem pro multikulturalismus, silně se mi příčí rasismus, patřím spíše na levý břeh Seiny a usmívám se na lidi bez důvodu.

Nejsem vlastenka a nepovažuji se za Češku, používám svůj vlastní mozek, zcela postrádám mateřské instinkty a často překvapuji i sama sebe, natož pak ostatní.

Day 21 – A picture of something that makes you happy






Překvapivě.

neděle 20. května 2012

Day 20 – Someone you see yourself marrying/being with in the future

Ale já se opravdu nechci vdávat... Pokud už se mám s někým vidět, jsou to nejspíš dvě ruské modré krasavice, které se mnou žijí v mém vlastním pařížském bytě. Hm, občas by k nám mohl docházet na večerní vínko a poslech hudby sympatický Francouz.

Day 19 – Nicknames you have; why do you have them

Natalí. Zní to krásně a francouzsky a trvám na tom ;D

Day 18 – Plans/dreams/goals you have

  • Udělat maturitu. S vyznamenáním. Já vím, že všichni říkají, že je to jen nepodstatná formalita a důležité je hlavně ji mít, ale chci to tak.
  • Dostat se na FF UK a vystudovat francouzskou filologii.
  • Najít si bydlení, práci a přátele ve Francii. Zůstat tam a zbavit se českého občanství.
  • Pořádně se naučit angličtinu a němčinu.
  • Procestovat svět.
  • Jet do USA. Vidět Boston, New York, Sochu svobody, dát si pravý americký hamburger a zažít tu svobodu.
  • Bavit se.
  • Přečíst spoustu knih.
  • Na konci si říct, že můj život stál za to a žila jsem ho podle sebe a svých představ.
  • Zemřít tiše a bezbolestně ve spánku ;) ...ale při své osobnosti to spíš vidím na komické, teatrální a značně patetické divadýlko, které skončí mým pobaveným pocitem z toho, jaký jsem magor.

Day 17 – Someone you would want to switch lives with for one day and why

S Laurene Powell v dobách ještě žijícího Steva Jobse.
S někým, kdo zažil Woodstock 1969. Se vším, co k tomu patří.
S Blankou Matragi. Nebo s kýmkoli z arabského světa, abych si mohla udělat přesnější obrázek o tamní kultuře.
S americkou studentkou střední školy nebo univerzity.
S rodilým Francouzem/Francouzkou. Mimo jiné proto, že bych věděla, že už jsem jednou francouzsky plynně mluvila, takže to zvládnu zas.

Day 16 – The person you miss the most

Trochu postrádám své dva již nežijící dědečky, které jsem neměla možnost poznat.
A možná někoho, kdo by dokázal můj život pozitivně ovlivnit, posunout a být mi opravdovým přítelem.

Day 15 – Put your iPod on shuffle: First 10 songs that play

1 - Tom Waits - I Hope That I Don't Fall in Love with You
2 - Stuck Mojo - Open Season (♥)
3 - Gallon Drunk - Give Me Back What's Mine
4 - Bjork - I See Who You Are
5 - Hooverphonic - Autoharp (♥)
6 - Nick Cave and The Bad Seeds - Sweetheart Come
7 - Eels - Mental (♥)
8 - Aerosmith - Eat The Rich
9 - W. A. Mozart - Piano Concerto No. 17 In G Major, K. 453 I Allegro (♥)
10 - Billy Idol - The Dead Next Door

čtvrtek 17. května 2012

Day 14 – Your favorite quote

Nemám ráda citáty; spousta lidí je používá jen proto, že nemá co říct, nebo je příliš líná nad tím přemýšlet a přinést něco vlastního.

Day 13 – A photo of you taken over ten years ago

Lituju, nic takového v iPadu nemám ;)

Day 12 – A song that makes you cry (or nearly)

REM - Everybody hurts
Nazareth - Love Hurts

Day 11 – Something you regret

Že jsem po šesti letech nechala výtvarky kvůli holce, která si našeho přátelství stejně nevážila a nestála za to. Můj táta to nejspíš věděl, když se mě tam snažil udržet, za což jsem mu dnes velmi vděčná.

Hodně lituju, že jsem jí dala přednost před někým, kdo byl můj skutečný přítel. A lituju, že už jsem neměla příležitost omluvit se a ji poslat do háje.

Ztraceného času.

Day 10 – Songs you listen to when you are Happy, Sad, Bored, Hyped, Mad

Happy - The Strokes - You only live once
Sad - Rammstein - Hilf Mir
Mad - Frank Zappa - Peaches en Regalia (potažmo celé album Hot Rats)

Day 09 – Something you're proud of in the past few days

Vzala jsem vážně angličtinu, protože si uvědomuju, že na dohnání učiva mám při svých plánech hrozně málo času a pokud z ní chci maturovat, je lepší se tomu věnovat už teď, i když se zdá, že mám samozřejmě moře času.

Začala jsem se hýbat.

Jsem pořád ten stejný nešika a vtipálek jako dřív.

Day 08 – Short term goals for this month and why

Než jsem se stačila k tomuto tématu dostat, podobný příspěvek jsem už napsala.
Takže ho sem jenom překopíruju a máte to s plány až do září ;)



1) POŘÁDNĚ SE OBOUT DO ANGLIČTINY,; doučit se veškeré učivo až do úrovně intermediate, udělat si jasno v gramatice, víc číst články a knihy v originále, sledovat seriály bez titulků, poslouchat BBC, rozmluvit se, psát anglicky na blog a navázat na dávný zvyk korespondence ve zmíněném jazyce

2) NAJÍT AUTOŠKOLU, ZAČÍT S KURZEM a úspěšně jej absolvovat

3) splašit peníze na letní kurzy a POSUNOUT SE VE FRANCOUZŠTINĚ NA DALŠÍ ÚROVEŇ

4) jet o prázdninách znovu do PAŘÍŽE; navštívit všechna místa a památky, které jsem loni nestihla, zajít znovu do Orsay a Centre Pompidou

5) zúčastnit se RODINNÉ SEŠLOSTI NA SLOVENSKU a pokročit v rodokmenovém pátrání

6) VÍDEŇ, FRANKFURT, DRESDEN, STUTTGART, MÜNCHEN, NEUSCHWANSTEIN. Dle možností a příležitostí.

7) najít si bohatého, značně benevolentního, citlivého a ekologicky smýšlejícího ropného magnáta, nebo přinejhorším BRIGÁDU, díky níž se mým příjmům podaří držet krok s výdaji, plány a sny

Day 07 – A picture of someone/something that has the biggest impact on you

Ok... Možná mě neovlivňuje nejvíc, ale jeho účinky na mou psychiku jsou nepopiratelné.




Přináší mi totiž nejen jazykové vzdělání, ale také ryze frankofonní prostředí se všemi výhodami, jako jsou pro české prostředí naprosto netypičtí zaměstnanci a učitelé, francouzské filmy v kině s pohodlnými sedačkami, studium a učební materiály v mediatéce a příjemné chvilky strávené nad šálkem horké kávy.
Je to prostředí, které stimuluje mé myšlení, přináší mi radost a dobrý pocit, rozdmýchává v mém srdci oheň a motivuje mě dosáhnout všeho, po čem toužím.


Day 06 – Favorite super hero and why

Santovi sobi.
Mimořádně rychlá a chytrá zvířata se smyslem pro orientaci, rovnováhu a s tažnou silou, o které se nám ostatním jen zdá.

Yeah.

No... A taky...
Gándhí
John Lennon
můj chytrej táta
všichni lidé, kteří v životě něco podstatného dokázali nebo něco překonali, včetně sebe samých
ten pán, který řekl, že v přírodě rovná linka neexistuje
Mary Wollstonecraft
...

...a samozřejmě, i ten největší a nejúžasnější super hero a jediný bůh, jehož existence je dokázána.

Ah. Ah. Ah. Já vím, že to smrdí těžkou obsesí.
Ale seru na to.

Day 05 – A picture of somewhere you've been to

Nejspíš jste si mysleli, že vytáhnu zas Paříž, co?
Tůdle! ;)


2009, cestou na Eibensee


Není to sice poznat, ale jedná se o můj první výlet do rakouských Alp, úplně první výšlap a definitivní podlehnutí Rakousku, němčině, tamním obyvatelům a všemu, co s tím souvisí.


2009, Mondsee

sobota 21. dubna 2012

Day 04 – A habit that you wish you didn't have

Odkládání čehokoli, co se mi nechce dělat, na poslední chvíli.
V praxi to vypadá tak, že sedím u iPadu a píšu články na blog, zatímco bych se měla učit filosofii a němčinu na příští týden. Nemusím dodávat, jak moc oboje hoří.

Day 03 – Your favorite movie

Napadlo mě udělat revizi toho nejlepšího z minulého (a předminulého?) roku. Jako vítězové vyšli Reservoir Dogs a The Prestige. A pak jsem se dala do hledání Bunnies videí kvůli názorné ukázce.

 ...a tohle sem prostě nemůžu nedat ;)


The best Bunnies ever! 

Day 02 – A photo that makes you happy


Pippi Langstrumpf!

...protože byla mou oblíbenou imaginární kamarádkou v dětství, před pár lety jsem měla její diář a úsměv ve tváři mi vyvolává dodnes.

pátek 20. dubna 2012

Day 01 – 15 interesting facts about yourself

  1. Často se stává, že si zamiluju něco, co jsem dřív nesnášela. Týká se to například špenátu, módy, angličtiny a USA nebo také Rammstein a Annette Bening.
  2. Občas měním i své koníčky, oblasti zájmů, písmo, názory či dokonce jednotlivé složky osobnosti.
  3. Mám ráda neobvyklá zvířata; jsou to především prasátka, ježci, hyeny, supi, havrani, potkani a hadi.
  4. Nemůžu vystát hloupé a nicneříkající citáty, klišé a trapné hlášky.
  5. Jsem extrémně nešikovná. Pierre Richard v ženské podobě.
  6. Nechci mít děti. Jedno z mála rozhodnutí, co se nemění.
  7. Nemám v úmyslu se vdávat, vážím si své osobní nezávislosti, ale kdyby, nechala bych si tátovo příjmení.
  8. Ze všech lidí na světě mám nejradši nejstarší neteř, babičku a tatínka. Jo, já jsem tátova holka!
  9. Nemám ráda Česko. Vadí mi zdejší prohnilá politika, systém, nekvalitní potraviny a služby a především Češi. Lidé bez vkusu, soukromničtí a sobečtí, věčně nabručení, na vše si stěžující, bezmyšlenkovitě a z principu nesnášící všechny a všechno. Vadí mi jejich zpátečnictví, omezenost a malost. Asi i proto chci být zahraniční průvodkyní nebo delegátkou, moct odsud mizet. A nebo zmizet nadobro.
  10. Naprosto a ve všech ohledech zbožňuju Francii, zvláště pak Paříž. Tu její atmosféru, styl a šmrnc, architekturu, uměleckost, poetičnost, přátelskost, multikulturalitu a intelektuálnost...
  11. Ze zcela iracionálního důvodu zbožňuju taky Boston, z důvodů pro mě zjevných pak NY a USA. Je mi sympatický projev Američanů, jejich povaha, emotivnost, sebevědomí, schopnost zjednodušit si některé základní věci, aby se mohli lépe věnovat těm důležitým, jejich schopnost soudržnosti, pomoci a přátelství... Jejich důraz na svobodu.
  12. Jsem posedlá kabelkami. Mám jich už třináct.
  13. Na každý volný kus papíru, který se mi dostane pod ruku, kreslím nakousnutá jablka.
  14. Mé kulinářské umění zahrnuje schopnost zalít kafe horkou vodou (obvykle s politím stolu i podlahy), dát mraženou pizzu do trouby, uvařit brambory a upéct rybu. Neplánuji na tom nic měnit.
  15. Eh... Hmm... Ráda řídím, zbožňuju tuňákovou bagetu ze Subway a mám geniální paměť. Yeah.

30 days

Během brouzdání napříč internetovými blogy jsem narazila na tuto roztomile interesantní záležitost, kterou se pro vaše osobní blaho pokusím v průběhu následujících dní dle svých možností a daných nálad prokousat.

Day 01 – 15 interesting facts about yourself
Day 02 – A photo that makes you happy
Day 03 – Your favorite movie
Day 04 – A habit that you wish you didn't have
Day 05 – A picture of somewhere you've been to
Day 06 – Favorite super hero and why
Day 07 – A picture of someone/something that has the biggest impact on you
Day 08 – Short term goals for this month and why
Day 09 – Something you're proud of in the past few days
Day 10 – Songs you listen to when you are Happy, Sad, Bored, Hyped, Mad
Day 11 – Something you regret
Day 12 – A song that makes you cry (or nearly)
Day 13 – A photo of you taken over ten years ago
Day 14 – Your favorite quote
Day 15 – Put your iPod on shuffle: First 10 songs that play
Day 16 – The person you miss the most
Day 17 – Someone you would want to switch lives with for one day and why
Day 18 – Plans/dreams/goals you have
Day 19 – Nicknames you have; why do you have them
Day 20 – Someone you see yourself marrying/being with in the future
Day 21 – A picture of something that makes you happy
Day 22 – What makes you different from everyone else
Day 23 – Something you crave for a lot
Day 24 – Your fear(s)
Day 25 – What I would find in your bag
Day 26 – Your favorite memory
Day 27 – Your favorite internet friend
Day 28 – A YouTube video
Day 29 – In this past month, what have you learned
Day 30 – Whatever tickles your fancy

...hmm, bude to oříšek. Mám totiž dojem, že s některými by si neporadila ani Žlutá kabelka.

sobota 31. března 2012

Édith Piaf - biographie

Édith Giovanna Gassion, světoznámá chansoniérka, známější pod pseudonymem Édith Piaf, se narodila v předvánoční Paříži, dne 19. prosince roku 1915.
Dětství, započaté jejím narozením údajně kdesi na chodníku, nebylo pro Édith právě nejsnadnější. Její matkou byla Annetta Giovanna Maillard, rovněž zpěvačka, otcem pak Louis-Alphonse Gassion, normandský pouliční akrobat. Rodiče malou Édith brzy opustili, a tak putovala k jedné ze svých babiček, následně ke druhé a starat se o ni pomáhaly také tamní prostitutky. Někdy v té době se také zjistilo, že Édith nevidí, ale snad díky dobré péči se jí zrak časem opět vrátil.

V roce 1929 cestovala čtrnáctiletá Édith spolu se svým otcem po celé Francii, a právě tehdy zpívala poprvé na veřejnosti. Později si pronajala pokoj v Grand Hôtel de Clermont a spolu se svou sestrou zpívala na pařížském předměstí.
Zpívat už nepřestala.

Roku 1935 ji objevil Louis Leplée, majitel nočního klubu, který ji přesvědčil, aby zpívala. Édith, která z toho byla velmi nervózní, představil Louis jako Môme Piaf, inspirován snad jejími pouhými 142 cm. Přezdívka už Édith zůstala. Louis Édith naučil, jak na jevišti vystupovat, doporučil jí, jak se oblékat, a rozjel zároveň reklamní kampaň, která přilákala mnoho celebrit, a která byla završena premiérou Édith. Ještě téhož roku byly natočeny Édithiny první nahrávky.

O rok později, 6.4. 1936, byl Louis Leplée zavražděn. Édith byla vyslýchána jako podezřelá z účasti na jeho vraždě, čímž byla její kariéra ohrožena, a tak si najala Raymonda Assa, který se pokusil ukázat ji v jiném světle, chránil ji před nevhodnými známými a pověřil Marguerite Monnot, která pro ni psala, aby se ve své tvorbě zaměřila na Édithin předchozí život na ulici. Raymond zároveň změnil Édithin pseudonym na Édith Piaf.

V roce 1940 hrála ve hře Jeana Cocteau a získala si mnoho vlivných přátel, mezi nimiž byli například M. Chevalier či Jacques Bourgeat. Sama si psala mnohé texty ke svým písním a se skladateli spolupracovala na hudbě.
V Paříži byla v té době velmi žádanou a úspěšnou kabaretní umělkyní. Po válce se stala mezinárodně známou hvězdou, objížděla Evropu, USA nebo Jižní Ameriku. Přesto, že v USA nebyla nejprve publikem nejlépe přijata, po kladné recenzi na ni posluchači změnili názor a Édith zaznamenala úspěchy i zde.

V roce 1945 byla napsána píseň La vie en rose, která v roce 1998 získala cenu Grammy Hall of Fame Award.

Trvalé slávy dosáhla Édith Piaf v nejznámějším pařížském kabaretu Olympia, kde vystupovala v sérii koncertů v období mezi lednem 1955 a říjnem 1962. Nahrávky z pěti z těchto koncertů byly vydány na CD a nikdy se nepřestaly vydávat. Koncerty probíhající roku 1961 byly věnované záchraně kabaretu před krachem, tehdy Édith debutovala s písní Non, je ne regrette rien. V dubnu roku 1963 Édith Piaf nahrála svou poslední píseň s názvem L'homme de Berlin.



Navzdory všem těžkostem a tragediím, které Édith průběžně potkávaly - ať už se jednalo o její nelehké dětství a mládí, smrt její jediné dcery či životní lásky, dopravní nehody nebo drogová období, jimiž si procházela - dokázala si uchovat svůj elán, sílu k životu, obrovskou touhu zpívat a neuvěřitelný hlas, který obdivují lidé na celém světě dodnes.
Její život ukončila až rakovina jater, které Édith podlehla 10. října roku 1963 v Plascassier u Grasse. Je pohřbena v Père Lachaise v Paříži.

Filmy s tou Amélií

Začneme jedním z mých největších koníčků, tedy filmy. A myslím, že se pro toto téma nejlépe hodí filmy francouzské, a nejen proto, že je mám nejraději. Uznejte, schwarzeneggerovských akčňáků, amerických ztřeštěných komedií a upířích ság bylo už dost, ne? ;)

Dlouho přemýšlet nemusím, hodím sem filmy s Audrey Tautou. To je ta krásná, charismatická a okouzlující Francouzka, jejíž hlavní předností zdaleka není jen nejznámější z jejích rolí, pohled do života jedné plaché dívky z Montmartru...


Amélii jistě představovat nemusím, zato třeba Má mě rád, nemá mě rád za zmínku jistě stojí.
Půvabná Angelika, studentka výtvarné školy, je zamilovaná do muže svých snů, Loika. Ten je sice ženatý, ale manželství neprobíhá právě harmonicky a Angelika, vnášející do situace další spory, je přesvědčená, že nakonec odejde a vybere si ji. Jednoho dne však zjistí, že jeho manželka je těhotná. Nakonec ani to není pro Angeliku překážkou, neboť pro tuto skutečnost najde vysvětlení, Loik se jí však začne vyhýbat... Fanatická Angelika dělá, co může, aby jeho manželství zničila a získala ho pro sebe.
...a nebo je to trochu jinak..?


Jako další si můžeme představit Nejsem na prodej, odlehčený, romanticko-komediální film v čele s půvabnou mrškou Irene (Audrey Tautou). Ta pořádá lov na boháče, s nimiž se bude bavit, kteří ji budou zahrnovat vším, co si přeje, a nakonec se stanou jejími manželi. Plán ale vždycky ztroskotá kvůli Jeanovi, zaměstnanci hotelu, který je z Irene celý pryč. A jak to celé dopadne..? Inu, podívejte se sami :)


A jako poslední si můžeme dát Prostě spolu. Film natočený dle knižní předlohy populární francouzské spisovatelky Anny Gavalda. Velmi milý film, v němž jako obvykle figurují přátelství, láska a empatie. Těžko popisovat, musí se vidět. Tento film patří každopádně k mým nejoblíbenějším, snad i proto, že končí happy endem, které mám ráda :) ...a kouzelná Audrey jako bonus.

Médiathèque

Studujete francouzštinu? Zajímáte se o současnou knižní či hudební tvorbu? Rádi byste nahlédli hlouběji do francouzské kultury a jejích reálií? Pak právě vám je určena Mediatéka nacházející se ve Francouzském institutu v Praze.

Mediatéka, to je...
informační středisko o současné Francii.

Mediatéka IFP nabízí svým uživatelům aktualizované kolekce zahrnující všechny obory vědění. Dokumenty jsou převážně ve francouzštině, ale naleznete zde i české překlady textů francouzských autorů. Mediatéka má za cíl informovat o všech aspektech francouzských reálií, s přihlédnutím k aktuálnímu vývoji současné francouzské společnosti.



MEDIATÉKA NABÍZÍ V SOUČASNOSTI VÍCE NEŽ 70 000 DOKUMENTŮ:

- 45 000 knih z oblasti jak krásné tak odborné literatury, referenční fond (slovníky, encyklopedie, adresáře), komiksy, texty ve snadné francouzštině, učebnice francouzštiny, místní fond "Bohemica": díla o České republice a česko-francouzských vztazích
- 150 titulů novin a časopisů
- na 4500 kompaktních disků s francouzskou hudbou
- na 1500 DVD a 3000 videokazet
- 450 Cd-romů



KNIHOVNA POSKYTUJE TAKÉ NÁSLEDUJÍCÍ SLUŽBY:

- Internet pro zapsané uživatele
- Wi-fi připojení
- Odpovědi na otázky
- Sitotéka - Francie na webu
- Návštěvy pro školy s pedagogickým výkladem
- Kulturní pořady (Noc knihoven, literární kavárny…..)

čtvrtek 8. března 2012

Soul Glo


Vzpominate, jak jsem psala o jedne z pisnicek Kim Carnes a pocitech, jez ve mne vyvolava..?
Tak tady predhazuju dalsi kousek; v tom smyslu prvni a jeste osudovejsi.


Aww.

úterý 14. února 2012

Jeanne Hébuterne


Jeanne Hébuterne (1898 - 1920) was a French artist and Amedeo Modigliani`s common-law wife.

Jeanne, a very beautiful girl, was born in Paris in 1898. She was introduced to the artistic community in Montparnasse by her brother André who wanted to become a painter. She wanted to pursue a career in the arts, and because she was talented in drawing, she decided to study at the Académie Colarossi.

She was introduced to Amedeo Modigliani in 1917. She became his muse and they were deeply in love. Their daughter Jeanne was born in 1918. In the spring of 1919 Jeanne became pregnant again. But in the same time Modigliani was suffered from tuberculous meningitis; on 24 January of 1920 he died.

Jeanne, totally distraught, threw herself of the fifth-floor apartment window the day after Modigliani`s death. She killed herself and her unborn child.

She was interred in Pére Lachaise Cemetery with her love.

Jeanne by Amedeo Modigliani

neděle 5. února 2012

Kim Carnes - Bette Davis Eyes

Uz se vam nekdy stalo, ze jste jen tak sedeli a pili s prateli kavu, nebo jste koukali na film, a najednou zaslechli skladbu, ktera jako by byla o vas? A byla vam tak blizka, ze vas nadherne hladila po dusi, vyvolavala nalehavost a pritom rikala, ze patrite k sobe?

...pokud se vam zda muj popis pateticky ci nesmyslny, nejspis jeste nevite, o cem je rec.
A trebaze je nepravdepodobne, ze by tohle byla zrovna "ta vase", treba vas s ni alespon potesim.

Prijemny poslech! ;)




...a zaroven vam doporucim i film, kde jsem ji slysela - Osamelost prvocisel. Drama v koprodukci Italie, Nemecka a Francie, ktere vypravi o dvou ztracenych bytostech, jejichz zivoty smutne zmenily ruzne udalosti v detstvi...

Pulp Fiction


Noc, kafe, sprosty rozpolozeni a Pulp Fiction; to je idealni kombinace.
Zatracene dobry gangstersky becko plny perfektni hudby, hercu a vtipu, to je ten spravny popis.

5*

http://www.csfd.cz/film/8852-pulp-fiction-historky-z-podsveti/

Reservoir Dogs


Vite, proc si gangsteri nemohou vybirat kryci jmena sami..? Kdo pusobi otcovskym a trochu obranarskym dojmem, kdo chladnokrevne muci druhe, kdo je nespokojen s nizkou urovni profesionality, kdo ze zucastnenych je krysa?
...ne..? Tak fofrem do nej!
...ano..? Tak repete! ;)

5*

http://www.csfd.cz/film/8853-gauneri/

...a vtipne video na zaver ;)

Dokonaly trik


Filmovy orgasmus, dechberouci podivana, silny pribeh dvou odlisnych, a presto ve sve podstate stejnych muzu, jejich zivotu, vasni, tuzeb, cinu a osudu...
Pokud potrebujete na dlouhou dobu nahradit myslenky v hlave jinymi, Dokonaly trik je pro vas presne to prave.

5*

http://www.csfd.cz/film/223160-dokonaly-trik/

Amelie z Montmartru


Kdo by neznal krasnou Audrey Tautou v roli krehke a plache divky z Montmartru..? Film tak nezny, roztomily, poeticky a umelecky..? Zapomente na chvili na snih, zimu i cely svet, zalezte do postele s horkou cokoladou a uzijte si ho az do posledni vterinky.

5*

http://www.csfd.cz/film/29221-amelie-z-montmartru/

sobota 4. února 2012

Bohumil Hrabal - Ostre sledovane vlaky

Me prvni setkani s panem Hrabalem.

Melancholicka a misty nehezky realisticka, presto vsak prekvapiva, mila a necekane laskava kniha, ktera zanecha v dusi vedle stopy smutku zvlastni teplo a touhu po Hrabalove dalsi tvorbe.

3*



středa 18. ledna 2012

Pod povrchem

Zvedla hlavu, zaregistrovala mě ledabyle stojícího v klidném zákoutí s cigárem v ruce, usmála se a vykročila ke mně. Když mě políbila a odstoupila, všiml jsem si knoflíku na jejím kabátě, který nechala rozepnutý, jako vždycky. Ten knoflík pro mě byl v tu chvíli dokonalou analogií našeho vztahu.
Znovu jsem si zapálil, nabídl jí své rámě a vykročili jsme do centra matičky všech měst.

Usadila se vedle mě v jazzovým klubu, kam během courání kolem Vltavy zatoužila jít, spokojeně zavrněla nad muzikou, co právě hrála, a objednala si ke kafi sklenku bílého. Nad krabičkou čokoládových cigaret, které s triumfálním pohledem vytáhla z kabelky, jsem jen protočil oči v sloup. Zapálila si mým zapalovačem a vyfoukla obláček dýmu. Bubnovala prsty do rytmu hudby a popíjela objednané víno, nejprve jednu sklenku, pak druhou a třetí...

A najednou mluvila o všem možném.
O hudbě, kterou měla ráda, o koncertech, jichž se účastnila, a o atmosféře, kterou měly...
Napadlo ji projít Václavák a házet žabky do Vltavy.
Během páté sklenky si uvědomila, že demokracie je vlastně krásná a že vždycky brečí u závěrečného věnování tvůrců Pelíšků. A že i v socialismu byla spousta nespravedlnosti...
Říkala, že miluje Prahu a vždycky se sem bude vracet, ať už za střízliva tvrdí cokoli.
Podívala se mi do očí a s vážnou tváří prohlásila, že mě miluje.

Potom sebrala kabát, uličnicky se zasmála a vyběhla do chladné noci. Zaplatil jsem a následoval ji.
Koukala na nebe a mluvila o nekonečnosti vesmíru a o hvězdách. Chytla mě za ruku a rozběhla se směrem k Václaváku. Cestou zazvonila na všechny zvonky, které jsme míjeli, prý z čisté rebelie.
Uchváceně pozorovala muzeum a potom pravila, že atmosféra listopadové revoluce musela být úžasná.
A že lidem věří, stejně jako jejich inteligenci a schopnosti poučit se z chyb...
Během courání podél Vltavy mi vnutila sluchátka a pouštěla muziku, která jí způsobuje hudební orgasmy. Pak narazila na Great Gig in The Sky, sluchátka mi sebrala, přitiskla si ruce na uši a zavřela oči. Vítr jí cuchal vlasy a prsty měla úplně studené, přesto se dál požitkářsky věnovala poslechu skladby, při níž se prý rozhodla zemřít.
A pak mi pošeptala, že se chce milovat, a svět se rozplynul...

---

Žlutý autobus vjel na nádraží a zastavil u obrubníku.
Vyhrnul se dav lidí a po něm ona. Působila jako vždycky. Rudé vlasy jí rozevlál vítr, ona se rozhlédla, našla objekt svého pátrání, vyndala z uší bílá sluchátka a zastrčila je do kapsy.
Knoflík byl zase rozepnutý, ale teď už jsem věděl, že je to jen povrchová záležitost.