úterý 5. října 2010

Inspirace skutečností, kterak si vezmu knihu do školy

Vem Hobitka na procházku,
jeho i tu jeho chásku.
Až pozornost bude hasnout,
budeš nad ním tiše žasnout.

pondělí 12. dubna 2010

Proč je dobré odevzdávat včas úkoly aneb studie světa dvou nešťastných duší (trestná školní úvaha)

V první řadě je včasné odevzdávání úkolů dobré samozřejmě proto, že se tím učitelům i žákům ušetří řada nepříjemností.

Učitel zadávající žáku domácí úkol je totiž celkem poprávu rozčarován, jestliže žák svůj úkol nesplní a do školy nepřinese. A snad by se celá záležitost dala rozumě vyřešit či dokonce přejít, kdyby však nedala přednost před plněním úkolů jiným aktivitám většina žáků. A následně se učitelova nelibost projevuje v žákovských knížkách, indexech, učitelských notesech a deníčcích zástupců obou stran.

Nešťastný žák se papíru svěřuje, kterak ho učitel vyplatil nedostatečnou známkou, a následně ho přísný rodič vyplácí řemenem, když se o neblahé skutečnosti dozvídá. Nikdo se ovšem nezajímá o důvody, které k nastálé situaci vedly. Tak jako dříve nebylo bráno v potaz, že mladý nešťastník musel celé dny tvrdě dřít na poli, orat a dojit dobytek, pranic se nikdo nezajímá o jeho současníka, který musí hodiny trávit s virtuálními přáteli na FaceBooku a hrát krvavé počítačové hry typu Doom, GTA nebo Faces Of War. Jen skutečný hráč ví, jaké úsilí a soustředění vyžaduje nenechat se zabít a dosáhnout co nejvyššího levelu. A je více než zřejmé, že po tak náročném úkolu není žák kompetentní k plnění úkolů ještě školních.

Naproti tomu učitel doma nešťastně skládá hlavu do dlaní, lkaje nad nezodpovědností a lhostejností svých žáků při plnění školních povinností. V toužebné snaze předat svým svěřencům maximum informací pokládá si otázku, kde udělal chybu. Jsou snad jím zadané úkoly málo poutavé, žáky snad pokládané za zbytečné, ba přímo hloupé? Nebo jsou žáci jen líní? A není nakonec možné, že jsou školou celkově přetěžováni? Nedostávají snad více úkolů, než jsou schopni splnit?

Dva oddělené, sobě nekonečně vzdálené světy. Na straně jedné křehký svět nevinných dětských duší, na straně protilehlé odevzdaný mučedník, odhodlaně a donquijotsky si razivší cestu skrz dětskou tvrdohlavost a mladickou nerozvážnost za cílem poznání.

Na první pohled se situace zdá zamotanější a zašmodrchanější než věhlasný Gordický uzel. A jak se zdá, žákům ani učitelům nezbývá než doufat, že do spletitého klubka školních sporů vstoupí jednoho dne myslitel, který celou záležitost promptně rozetne. A do té doby by se snad jedině mohli zástupci strany jedné o pochopení strany druhé.

pátek 19. března 2010

Óda na kamzíka

Není příliš radno,
láska vzejde snadno.
Kdo už někdy v Alpách byl,
kamzíka si oblíbil.

A když tiše dýše,
kamzík vzejde z skrýše.

Ej, kamzík vyskočí,
vítr se zvedne,
radostně zakřičí,
než v houští vběhne.

čtvrtek 21. ledna 2010

Vyjádřeno veršem

Přemýšlím o tom, co už indiáni věděli
a sice, že svět žádná linka nedělí
Dávno už vím, co nevěděla jsem včera
- že všechno se točí ve spirálách...