středa 13. června 2012

Karel Čapek - Hordubal

Víte, možná je to klasický a téměř banální příběh, ale s přihlédnutím k Hordubalovu dobrému nitru, jisté křehkosti a jeho myšlenkám, které jsme částečně poznali a částečně ne, k mnohému nevyřčenému a konečně spisovatelskému umu pana Čapka se tento příběh rozvíjí a jedná se přece jen o mnohem víc. Mám ráda knihy, kde není řečeno vše a u kterých se musí myslet, ale přesto se čtou tak lehce, takže dílo hodnotím pozitivně.


3*







pátek 25. května 2012

Kafe, pes a Ukrajina

Historicky první deníčkový záznam!


Sotva měsíc jsem nebyla nakupovat a už mám pocit, že potřebuju NUTNĚ obnovit šatník, protože mi v něm chybí šaty, něco lehkého přes, legíny a boty (yeh, úpně to vidím!) a trenčkot. Těch jsem si vyzkoušela už několik a žádný nebyl ten pravý.
Od útraty pracně nabytých peněz mě nicméně odrazuje jedna věc, a tou jsou výdaje na úplně jiných místech. Protože radši strávím v jazykovce měsíc v šedých kalhotech a jednom z desítek triček, topů či halenek, než bych okouzlovala osazenstvo v nových hadrech, ale o dva týdny méně.

Včera jsem byla s rodinkou na kávě, pročetla jsem si nabídku a umínila si příště zkusit mokačíno. Vedle nás seděli lidé s krásným světle hnědým ohařovitým pesanem s příliš dlouhými drápky. Přistihla jsem se při myšlence na to, jak ráda bych sama zas nějakého psího kámoše měla. Jenže... JENŽE. Nemám stabilní budoucnost, sem tam cestuju a plánuju se tomu věnovat mnohem víc, jen obtížně bych mu zajišťovala hlídání, pozornost a dostatek péče, kterou by potřeboval. A tak zůstane jen při snech...

Kamarád jede po zkouškovém na dva týdny do Rumunska a na Ukrajinu. Neskutečně mu závidím. Karpaty mě nejen kvůli Drákulovi lákají už dlouho, Ukrajina po zhlédnutí jistého filmu a různých dokumentů ještě víc. Strašně by mě zajímalo, jací tam lidi doopravdy jsou, protože s těmi, co přišli sem, se to asi moc srovnávat nedá. Fascinuje mě jejich architektura a použití barev. Fascinuje mě odlišná kultura, jako u tolika jiných zemí, a chtěla bych ji poznat. A možná je to morbidní, ale neskutečně mě bere Černobyl a osud Pripjati.

...a mimochodem, už jsem se zmiňovala, že opravdu nesnáším pavouky..?
Tak před chvílí jsem jednoho jedince střední velikosti nabrala do dostatečně velké sklenice, přiklopila deskami a statečně vynesla z okna ven. Super placák! ...jen pro tu sklenici si budu muset dojít ráno, až bude světlo.


Trochu uvažuju o tom, že vypustím dvojitý letní kurz francouzštiny 2013 a pojedu do Oxfordu, Edinburghu nebo Dublinu.
Hodlám si do konce května najít brigádu a začít s autoškolou.
Možná se budou hodit i nafukovací dny.


A nyní je čas oficiálně poděkovat svým dvěma novým followerkám, že mě sledují! ;) ♥
Tady je video pro vás.


INXS - Disappear

středa 23. května 2012

Day 30 – Whatever tickles your fancy

Ahh... To už se dá určitě celkem snadno z předchozích odpovědí vystopovat.

...I did it, yeah!

úterý 22. května 2012

Day 29 – In this past month, what have you learned

  • zjistila jsem, že potřebuju držet některé emoce pod kontrolou
  • že pokud něco ve svém životě radikálně nezměním, tak ta změna, kterou očekávám, nikdy nepřijde
  • mírný pokrok v angličtině
  • můj vkus ohledně mužů je mnohem šílenější, než jsem doufala - protože posedlost Aličkou Cooper je v podstatě nevinné poblouznění způsobené především tou tunou make-upu, excentričností, úchylností a jeho pohyby, ale co má k čertu znamenat ten Sean Penn coby Cheyenne v This Must Be The Place..?!

Day 28 – A YouTube video


Když já ho vážně děsně žeru. On je tak sexy!

Day 27 – Your favorite internet friend

Mám spíše oblíbené stránky a blogy. Nazývat internetové známé hned přáteli je trochu silné kafe :)

pondělí 21. května 2012

Day 26 – Your favorite memory

  • Prakticky všechny koncerty, kterých jsem se účastnila.
  • Autorské čtení J. H. Krchovského. Drobný objev, který jsem ještě před ním učinila. Koller, kterého jsem tam potkala (a tentokrát se na mě FAKT podíval), a jak si o tom všichni vzrušeně šuškali.
  • Všechny ty krásné chvíle s J. P.
  • Páteční večery, které jsem trávila procházkami po Václaváku a představovala si, kterak kráčím středem pařížského bulváru.
  • Vzpomínky na to, jak mi přítel daroval ty nejmilejší a nejoriginálnější dárky, které jsem kdy dostala - pásek a Sacher.
  • Rakousko. Někdy jsou to vzpomínky až bolestné.
  • Paříž.
  • Jednička z matiky a vyznamenání.

Day 25 – What I would find in your bag

Jsem ten typ, který před nějakou dobou odložil batohy a tahá s sebou všude výlučně kabelky. Nezávisle na jejich velikosti, barvě či tvaru uvnitř najdu vždy následující..:

iPod, přezdívaný familiérně též ichpod, Milášek nebo Steve, symbolicky tak pojmenován proto, že přišel do mé Apple rodinky jako první a má tudíž mezi ostatními trochu výjimečné místo. Tak či jinak, bez hudby zkrátka nedám ani ránu.

Jahodovo smetanové bonbony, které mi poslední dobou navozují téměř závislost.

Knihu pro případy, kdy nastávají výjimečné chvíle, kdy mi hudba nepřináší patřičné uspokojení. A nebo, když jsem do nějakého kousku zažraná natolik, že se nedokážu odtrhnout ani tam, kde se jindy nesoustředím či nedisponuji dostatkem času. Aktuálně je to Pán prstenů.

EDT od Manga, která voní po ostružinách, a ačkoli má ve složení třeba lesní jahody či ananas, ostružinu v ní nenajdete.

Valetol s krycím názvem Valík, který mě zbaví bolesti vždy a definitivně, pročež zaujímá stupínek na místě důležitosti a pocit zoufalosti v případě absence srovnatelný s iPodem.

Balzám, který barví rty jemně do červena a k tomu sladce voní.



A co máte při sobě vy? Bez čeho se neobejdete?

Day 24 – Your fear(s)

  • Nemoci a smrt mých blízkých. Paradoxem je, že nemám nejmenší strach ze smrti vlastní, ačkoli možná jen proto, že jsem mladá a zdá se mi to daleko.
  • Že nejsem dost chytrá. Toho možná úplně nejvíc.
  • Že se nesplní mé plány, představy a sny.
  • Pavouci. Jakože opravdu hodně.
  • Klauni.

Day 23 – Something you crave for a lot

  • Aby byl začátek léta a já ho mohla trávit v některé z učeben IFP.
  • Umět dokonale francouzsky.
  • Bez problémů se domluvit a perfektně rozumět anglicky.
  • Procestovat svět.
  • Mít kočku.
  • Žít ve Francii, mít spoustu přátel a být šťastná.
  • Najít smysl života, zjistit, to opravdu chci.

Day 22 – What makes you different from everyone else

Heheh... V českém prostředí každopádně skutečnost, že jsem pro multikulturalismus, silně se mi příčí rasismus, patřím spíše na levý břeh Seiny a usmívám se na lidi bez důvodu.

Nejsem vlastenka a nepovažuji se za Češku, používám svůj vlastní mozek, zcela postrádám mateřské instinkty a často překvapuji i sama sebe, natož pak ostatní.

Day 21 – A picture of something that makes you happy






Překvapivě.

neděle 20. května 2012

Day 20 – Someone you see yourself marrying/being with in the future

Ale já se opravdu nechci vdávat... Pokud už se mám s někým vidět, jsou to nejspíš dvě ruské modré krasavice, které se mnou žijí v mém vlastním pařížském bytě. Hm, občas by k nám mohl docházet na večerní vínko a poslech hudby sympatický Francouz.

Day 19 – Nicknames you have; why do you have them

Natalí. Zní to krásně a francouzsky a trvám na tom ;D

Day 18 – Plans/dreams/goals you have

  • Udělat maturitu. S vyznamenáním. Já vím, že všichni říkají, že je to jen nepodstatná formalita a důležité je hlavně ji mít, ale chci to tak.
  • Dostat se na FF UK a vystudovat francouzskou filologii.
  • Najít si bydlení, práci a přátele ve Francii. Zůstat tam a zbavit se českého občanství.
  • Pořádně se naučit angličtinu a němčinu.
  • Procestovat svět.
  • Jet do USA. Vidět Boston, New York, Sochu svobody, dát si pravý americký hamburger a zažít tu svobodu.
  • Bavit se.
  • Přečíst spoustu knih.
  • Na konci si říct, že můj život stál za to a žila jsem ho podle sebe a svých představ.
  • Zemřít tiše a bezbolestně ve spánku ;) ...ale při své osobnosti to spíš vidím na komické, teatrální a značně patetické divadýlko, které skončí mým pobaveným pocitem z toho, jaký jsem magor.

Day 17 – Someone you would want to switch lives with for one day and why

S Laurene Powell v dobách ještě žijícího Steva Jobse.
S někým, kdo zažil Woodstock 1969. Se vším, co k tomu patří.
S Blankou Matragi. Nebo s kýmkoli z arabského světa, abych si mohla udělat přesnější obrázek o tamní kultuře.
S americkou studentkou střední školy nebo univerzity.
S rodilým Francouzem/Francouzkou. Mimo jiné proto, že bych věděla, že už jsem jednou francouzsky plynně mluvila, takže to zvládnu zas.

Day 16 – The person you miss the most

Trochu postrádám své dva již nežijící dědečky, které jsem neměla možnost poznat.
A možná někoho, kdo by dokázal můj život pozitivně ovlivnit, posunout a být mi opravdovým přítelem.

Day 15 – Put your iPod on shuffle: First 10 songs that play

1 - Tom Waits - I Hope That I Don't Fall in Love with You
2 - Stuck Mojo - Open Season (♥)
3 - Gallon Drunk - Give Me Back What's Mine
4 - Bjork - I See Who You Are
5 - Hooverphonic - Autoharp (♥)
6 - Nick Cave and The Bad Seeds - Sweetheart Come
7 - Eels - Mental (♥)
8 - Aerosmith - Eat The Rich
9 - W. A. Mozart - Piano Concerto No. 17 In G Major, K. 453 I Allegro (♥)
10 - Billy Idol - The Dead Next Door

čtvrtek 17. května 2012

Day 14 – Your favorite quote

Nemám ráda citáty; spousta lidí je používá jen proto, že nemá co říct, nebo je příliš líná nad tím přemýšlet a přinést něco vlastního.

Day 13 – A photo of you taken over ten years ago

Lituju, nic takového v iPadu nemám ;)