neděle 8. května 2011

Zrzka

Ušlo to, byl jsem spokojenej. Z těch kapel, co dneska přišly, jsme hráli nejlíp. Holka pod pódiem na mě házela významný pohledy, mrkala dlouhejma řasama a leštila si pusu ostošest.
Byl jsem důležitej a ignoroval ji.
Když jsme dohráli, dopřál jsem si jedno pivo a pak vyrazil na barák. Venku sněžilo, byla kurevská zima. Na Vyhlídku jsem dojel busem.
Dveře od bytu byly odemčený. Vlezl jsem dovnitř a v obýváku našel zrzku. Seděla nahá na kanapi a kouřila trávu. Všimla si mě a usmála se.
"Nazdárek, hezoune," řekla roztomile a vyfoukla obláček dýmu.
"Měli jsme koncert," oznámil jsem jí. "Dáš si něco?"
"Byla jsem v pizzerce," sdělí mi. "Nechceš jít ke mně?"
Odložila zbytek cigarety do popelníčku, odhodila vlasy z tváře, usmála se a položila se s roztaženýma nohama.
Neodolal jsem.
 
Budík spustil obvyklou tirádu o půl šestý. Zrzka ležela v posteli vedle mě a spala. Chtěl jsem ji.
"Zrzečko."
"Copak, hezoune?" broukla zpod peřiny.
Začal jsem vysvětlovat, že musím do práce, čeká mě dlouhej den a tak podobně. Dlouho mě prosit nenechala a stáhla mě k sobě pod peřinu.
Do práce jsem to včas nestihl.
 
V průběhu odpoledne jsem si naplánoval, jak večer zajdeme k Vopici, poslechnem si trochu pořádný hudby, opijeme se, vrátíme na barák a pak se budem milovat až do rána. Ta představa se mi líbila a zrzce jsem ji hodlal sdělit hned po návratu.
Dveře byly zamčený. Zrzku jsem nenašel.
Byla pryč.

Žádné komentáře:

Okomentovat